|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Analýza finančních zdrojů poskytovatelů preventivních sociálních služeb v Libereckém kraji
Hejralová, Lucie ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
Diplomová práce hledá odpověď na otázku, jak poskytovatelé preventivních sociálních služeb, kteří působí v Libereckém kraji, využívají potenciál finančních zdrojů ze soukromých rozpočtů. Důvodem je nekoncepčnost vícezdrojového systému financování sociálních služeb v ČR a nedostatek finančních prostředků pro financování sociálních služeb z veřejných rozpočtů. Práce je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola tvoří čistě teoretickou platformu celé práce. Vymezuje vznik a roli sociálních práv, sociálního státu a Evropské unie v systému sociální politiky ČR. Pojednává také o systému sociálních služeb v ČR a jejich plánování. Druhá kapitola je věnována analýze možných finančních zdrojů pro financování sociálních služeb. Třetí kapitola, je zaměřena na stabilitu poskytovatele sociálních služeb. Poslední kapitola tvoří praktickou část práce a zpracovává výzkumné šetření v dané oblasti.
|
|
|
Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve vztahu k sociálním právům
Rudolfová, Iveta ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou postavení sociálních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je, zejména prostřednictvím rozboru vybraných soudních rozhodnutí, ukázat, jakým způsobem se Evropský soud pro lidská práva, jako kontrolní orgán Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod snažící se poskytnout přiznaným právům a svobodám efektivní a praktickou ochranu, při své činnosti vyrovnává s absencí sociálních práv v katalogu Úmluvy. Text práce je rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola je věnována stručné charakteristice Úmluvy, jejího kontrolního mechanismu a katalogu přiznaných práv a svobod. V této části se práce zabývá také otázkou, jaké příčiny lze za absencí sociálních práv v Úmluvě hledat a jaké důsledky lze z této skutečnosti pro postavení sociálních práv vyvodit. V této souvislosti práce pojednává také o principu nedělitelnosti lidských práv, dle kterého zaujímají všechna lidská práva rovnocenné postavení, a který vyžaduje, aby byla lidská práva všech kategorií chráněna a prosazována se stejným důrazem. Druhá kapitola pojednává o způsobu, jakým Soud do svých rozhodnutí zahrnuje sociální aspekty přiznaných občanských a politických práv. S pomocí příkladů z judikatury je v této části práce rozebrán princip zaručení praktických a efektivních práv, princip...
|
|
|
Právo na zdraví a legitimní očekávání z pohledu standardních a nadstandardních zdravotních služeb v systému českého zdravotnictví
Mezeiová, Vendula ; Štangová, Věra (oponent)
Název práce: Právo na zdraví a legitimní očekávání z pohledu standardních a nadstandardních zdravotních služeb v systému českého zdravotnictví Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou práva na zdraví jako sociálního práva. Pro účely interpretace práva na zdraví je v první kapitole analyzována geneze sociálních práv, jejich specifická charakteristika a úloha ve vztahu k právům občanským a politickým, přičemž v kapitole je posléze diskutována aktuální problematika krize legitimity států spočívající v neschopnosti států závazky a očekávání ze sociálních práv naplňovat. V návaznosti na tento sociologicko-právní kontext je v následující kapitole podrobně rozebírána mezinárodní právní úprava i některé specifické národní úpravy práva na zdraví. S ohledem na to se v další kapitole práce zabývá zejména rozhodovací praxí soudních i kvazisoudních rozhodovacích orgánů v souvislosti s otázkou pojetí práva na zdraví a jeho vztahem k některým občanským a politickým právům. Stejně tak je analyzován proces standardizace práva na zdraví v rámci této rozhodovací praxe. Právo na zdraví je následně zkoumáno i z perspektivy české právní úpravy. Práce se podrobně zabývá obsahem a ochranou ústavně zakotveného práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění za podmínek...
|
|
|
Sociální práva migrujících občanů Evropské unie
Muschaliková, Dominika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou sociální práva migrujících občanů Evropské unie. Poskytování dostatečné ochrany sociálních práv na Evropské úrovni je důležité pro naplňování hodnot a cílů Evropské unie. Tato práce se zabývá tím, jaký význam má upravovat sociální práva na unijní úrovni a obsahuje přehled nejdůležitější unijní sociálně právní legislativy současnosti, do které patří zejména nařízení 883/2014. Identifikuje nejdůležitější změny a tendence v oblasti unijního sociálního práva, zkoumá nejdůležitější pozitivní a negativní dopady současné úpravy na jednotlivé migrující obyvatele a určuje největší výzvy, kterým musí tato úprava v současné době čelit. Práce je doplněna o schémata, která danou problematiku přehledně zobrazují.
|
|
|
Právo na zdraví a legitimní očekávání z pohledu standardních a nadstandardních zdravotních služeb v systému českého zdravotnictví
Mezeiová, Vendula ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Název práce: Právo na zdraví a legitimní očekávání z pohledu standardních a nadstandardních zdravotních služeb v systému českého zdravotnictví Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou práva na zdraví jako sociálního práva. Pro účely interpretace práva na zdraví je v první kapitole analyzována geneze sociálních práv, jejich specifická charakteristika a úloha ve vztahu k právům občanským a politickým, přičemž v kapitole je posléze diskutována aktuální problematika krize legitimity států spočívající v neschopnosti států závazky a očekávání ze sociálních práv naplňovat. V návaznosti na tento sociologicko-právní kontext je v následující kapitole podrobně rozebírána mezinárodní právní úprava i některé specifické národní úpravy práva na zdraví. S ohledem na to se v další kapitole práce zabývá zejména rozhodovací praxí soudních i kvazisoudních rozhodovacích orgánů v souvislosti s otázkou pojetí práva na zdraví a jeho vztahem k některým občanským a politickým právům. Stejně tak je analyzován proces standardizace práva na zdraví v rámci této rozhodovací praxe. Právo na zdraví je následně zkoumáno i z perspektivy české právní úpravy. Práce se podrobně zabývá obsahem a ochranou ústavně zakotveného práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění za podmínek...
|
|
|
Právo na stávku a výluku
Zelená, Taťána ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Právo na stávku a výluku" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu teorie a praxe v oblasti práva na stávku. Práce je členěna do čtyř samostatných kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretické aspekty práva na stávku, přičemž velký prostor je v této kapitole věnován druhům a formám stávek. Druhá kapitola se zabývá stávkou na poli mezinárodního práva, kde se kromě popisu současného právního stavu snaží o analýzu jednotlivých stanovisek příslušných výborů Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy. Třetí kapitola se zaměřuje na právo na stávku v rámci právní úpravy České republiky. Pozornost je věnována zejména právu na stávku podle zákona o kolektivním vyjednávání, avšak nejsou opomenuty ani stávky, jež se konají mimo úpravu zákona o kolektivním vyjednávání. Poslední kapitola se zabývá právem na výluku. Záměrem této poslední kapitoly je pouze stručná charakteristika tohoto práva zaměstnavatelů, jakožto protipólu stávky.
|
|
|
Právo na stávku a výluku
Šebesta, Vojtěch ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Právo na stávku a na výluku Tato práce se zabývá úpravu práva na stávku v České republice. Práce je rozdělena na dvě nestejně velké části - v první se zabývá právem na stávku, v druhé, poněkud kratší, právem na výluku. Druhá část práce byla po konzultaci s vedoucím diplomové práce záměrně zkrácena, aby mohl být věnován větší prostor právu na stávku, a nepředstavuje tak nic než stručné shrnutí a popis výše zmíněného institutu. Část druhá je rozdělena do osmi tematicky blízkých kapitol. Tyto kapitoly jsou vzhledem ke svému různému zaměření nestejně dlouhé, toto řešení jsem zvolil zejména z logických důvodů a důvodu přehlednosti. Kapitoly se dělí na body, které vyčerpávají jednotlivá téma a jsou uvozeny stručným shrnutím obsahu kapitoly. Kapitola první se zabývá obecným úvodem k právu na stávku, jeho definicí a definováním pojmů a otázek s tímto právem úzce souvisejících. Pracuje s právem na stávku jako s jakýmkoliv jiným právem - tedy, zaměřuje se na jeho subjekt, objekt a obsah. Kapitola druhá je historický exkurz do práva na stávku od dob nejstarších (respektive od dob vrcholného středověku) až po dobu nedávno minulou. Kapitola třetí se již právem na stávku zabývá konkrétněji z pozice de lege lata, zaměřuje se na zakotvení tohoto práva v mezinárodním právu veřejném. Díky článku 11 Ústavy je Česká republika...
|
host ::
RSS.